|
|
Zkušenosti žen s prenatální ztrátou v prvním trimestru těhotenství
Lišková, Tereza ; Presslerová, Pavla (oponent)
Cílem rigorózní práce bylo popsat a analyzovat zkušenosti žen s prenatální ztrátou v prvním trimestru těhotenství. Data pro empirickou část kvalitativního designu byla získána prostřednictvím elektronického dokumentu, ve kterém informantky písemně odpovídaly na otevřené otázky. Výzkumný soubor tvořilo 17 informantek, které zažily spontánní potrat v prvním trimestru ve svém chtěném těhotenství a zároveň ještě neměly žádné děti. Získaná data byla analyzována kvalitativními metodami a zkušenosti žen byly popsány a interpretovány pomocí zakotvené teorie. Byly prozkoumány zkušenosti žen v několika oblastech: prožívání potratu, ztráta a truchlení, potřeby, sdílení, reakce sociálního okolí, protektivní faktory a zvládání prenatální ztráty. V prožívání žen po spontánním potratu se objevoval především šok, smutek, strach, hněv, pocity viny a selhání. Mnoho žen prožívalo spontánní potrat jako smrt svého dítěte a truchlilo pro něj. Ženy potřebovaly, aby k nim blízcí lidé i zdravotníci přistupovali s empatií a respektem k jejich prožívání a vnímání jejich zkušenosti. Jako negativní vnímaly především reakce a rady bagatelizující význam jejich ztráty. Možnost sdílet svou zkušenost s širším okolím byla pro některé ženy velice důležitá, jiné ženy sdílely svou zkušenost pouze s partnerem nebo nejbližší rodinou....
|
|
|
Psychický dopad na ženy po samovolném potratu
Bauerová, Alexandra ; Rusová, Monika (vedoucí práce) ; Mrázová, Petra (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na psychický a sociální dopad, který samovolný potrat má na mentální zdraví žen. Cílem této práce je poskytnout komplexní pohled na psychický dopad samovolných potratů na ženy a zkoumat různé faktory, které mohou ovlivnit jejich prožívání. Tato bakalářská práce je rozdělena na dvě části na teoretickou a empirickou část. V teoretické části se věnuji popisu potratu, jeho etiologii, příznakům, nejčastějším typům, diagnostice a léčbě, kde popisuji instrumentální a medikamentózní metodu evakuace zbytků plodu, jejich postupu a také možná rizika. Dále v teoretické části popisuji, jaké emoce ženy zažívají při potratu a jejich dopad na sociální zázemí ženy. V empirické části se věnuji detailnímu popsání kvantitativního výzkumu. Výzkum byl proveden prostřednictvím dotazníkového šetření mezi ženami, které prošly samovolným potratem. Kvantitativní výzkum byl distribuován pomocí online dotazníku na sociálních sítích. Výsledky naznačují, že ženy zažívají při samovolném potratu emoce zármutku, strachu, viny a mohou ovlivnit psychickou pohodu každé ženy. Výsledky také ukazují, že nadpoloviční většina žen neměla adekvátní informace o možnosti psychologické pomoci. Proto tato práce slouží jako náhled do psychického zdraví žen a tato problematika by se měla ve veřejném prostoru více...
|
|
|
Zkušenosti žen se spontánním potratem v prvním trimestru těhotenství
Lišková, Tereza ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Dymešová, Gabriela (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zmapovat zkušenosti žen se spontánním potratem v prvním trimestru těhotenství. Data pro empirickou část kvalitativního designu byla získána prostřednictvím elektronického dokumentu, ve kterém informantky písemně odpovídaly na otevřené otázky. Výzkumný soubor tvořilo 17 informantek, které zažily spontánní potrat v prvním trimestru ve svém chtěném těhotenství a zároveň ještě neměly žádné děti. Získaná data byla analyzována kvalitativními metodami a zkušenosti žen byly popsány a interpretovány pomocí zakotvené teorie. Byly prozkoumány zkušenosti žen v několika oblastech: prožívání potratu, ztráta a truchlení, potřeby, sdílení, reakce sociálního okolí a protektivní faktory. V prožívání žen po spontánním potratu se objevoval především šok, smutek, strach, hněv, pocity viny a selhání. Mnoho žen prožívalo spontánní potrat jako smrt svého dítěte a truchlilo pro něj. Ženy potřebovaly, aby k nim blízcí lidé i zdravotníci přistupovali s empatií a respektem k jejich prožívání a vnímání jejich zkušenosti. Jako negativní vnímaly především reakce a rady bagatelizující význam jejich ztráty. Možnost sdílet svou zkušenost s širším okolím byla pro některé ženy velice důležitá, jiné ženy sdílely svou zkušenost pouze s partnerem nebo nejbližší rodinou. Ženy vnímaly, že je téma spontánních...
|
|
|
Potřeby rodičů během péče o terminálně nemocné dítě.
Poláková, Kristýna ; Loučka, Martin (vedoucí práce) ; Uhlíř, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá potřebami rodin, kterým zemřelo dítě následkem vážného onemocnění. Hlavním cílem práce je zmapování potřeb rodičů, kteří pečují o terminálně nemocné dítě, a to jak během nemoci, tak při umírání a po smrti dítěte, a analýza zdrojů rizik pro zvládání péče. Teoretická část práce se zabývá širším zdravotně-sociálním kontextem ztráty dítěte. Úvodní kapitola této práce se věnuje pediatrické paliativní péči, včetně zhodnocení současné situace v České republice. Za pomoci dostupných zdrojů jsou popsány teorie truchlení. Práce také sleduje dopad úmrtí dítěte na rodinu jako celek a mapuje, jakým způsobem smrt dítěte ovlivňuje vztah rodičů a jak rodiče prožívají zármutek. Na závěr práce popisuje možné reakce rodičů na ztrátu dítěte. Empirická část práce zjišťuje pomocí kvalitativního výzkumu potřeby rodičů pečujících o terminálně nemocné dítě. Práce mapuje mechanismy, které rodičům umožňují zvládnout péči o dítě, vyrovnat se s jeho ztrátou, a identifikuje rizika pro zvládání péče. Výzkumné šetření zahrnuje devět hloubkových rozhovorů s pozůstalými rodiči. Zjištěná data jsou analyzována pomocí metodou zakotvené teorie. Výsledná zjištění vedla k vytvoření dvou základních kategorií: zachování identity rodiče a vliv okolí. Tyto kategorie zahrnují faktory ovlivňující rodiče během...
|
|
|
Potřeby rodičů během péče o terminálně nemocné dítě.
Poláková, Kristýna ; Loučka, Martin (vedoucí práce) ; Uhlíř, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá potřebami rodin, kterým zemřelo dítě následkem vážného onemocnění. Hlavním cílem práce je zmapování potřeb rodičů, kteří pečují o terminálně nemocné dítě, a to jak během nemoci, tak při umírání a po smrti dítěte, a analýza zdrojů rizik pro zvládání péče. Teoretická část práce se zabývá širším zdravotně-sociálním kontextem ztráty dítěte. Úvodní kapitola této práce se věnuje pediatrické paliativní péči, včetně zhodnocení současné situace v České republice. Za pomoci dostupných zdrojů jsou popsány teorie truchlení. Práce také sleduje dopad úmrtí dítěte na rodinu jako celek a mapuje, jakým způsobem smrt dítěte ovlivňuje vztah rodičů a jak rodiče prožívají zármutek. Na závěr práce popisuje možné reakce rodičů na ztrátu dítěte. Empirická část práce zjišťuje pomocí kvalitativního výzkumu potřeby rodičů pečujících o terminálně nemocné dítě. Práce mapuje mechanismy, které rodičům umožňují zvládnout péči o dítě, vyrovnat se s jeho ztrátou, a identifikuje rizika pro zvládání péče. Výzkumné šetření zahrnuje devět hloubkových rozhovorů s pozůstalými rodiči. Zjištěná data jsou analyzována pomocí metodou zakotvené teorie. Výsledná zjištění vedla k vytvoření dvou základních kategorií: zachování identity rodiče a vliv okolí. Tyto kategorie zahrnují faktory ovlivňující rodiče během...
|
|
|
Prožívání ztráty dítěte
Světlíková, Zora ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Diplomová práce "Prožívání ztráty dítěte" se zabývá psychologickými aspekty adaptace na ztrátu dítěte. Jejím hlavním cílem je zmapovat podpůrné faktory, které této adaptaci napomáhají a zjistit, jak tato ztráta ovlivňuje samotného jedince a jeho další život. Teoretická část diplomové práce se zaměřuje na téma ztráty blízké osoby a blíže popisuje specifika ztráty dítěte. Autorka pomocí dostupné literatury mapuje proces truchlení a jeho projevy. Vymezuje proměnné, které adaptaci na ztrátu dítěte ovlivňují a zaměřuje se na souvislosti ztráty dítěte s komplikovaným truchlením. Zabývá se také dopady ztráty dítěte na jedince a případné možnosti intervence. Empirická část zjišťuje podpůrné aspekty, které přispívají ke zvládnutí této ztráty. Zároveň popisuje, jak tato ztráta život jedince ovlivňuje. Zaměřuje se také na potřeby pozůstalých rodičů. Výzkumné šetření sestává z deseti individuálních hloubkových rozhovorů se ženami, které prožily ztrátu dítěte. Tyto rozhovory jsou podrobeny kvalitativní analýze metodou IPA (Interpretativní fenomenologická analýza). Na základě výsledků kvalitativního šetření jsme identifikovali čtyři hlavní podpůrné aspekty v adaptaci na ztrátu dítěte - sociální oporu, vlastní aktivitu, odbornou pomoc a víru. Dále jsme zjistili, že ztráta dítěte přinesla do života jedinců i...
|
|
|
Prožívání ztráty dítěte
Světlíková, Zora ; Loneková, Katarína (oponent) ; Štětovská, Iva (oponent)
Rigorózní práce "Prožívání ztráty dítěte" se zabývá psychologickými aspekty adaptace na ztrátu dítěte. Jejím hlavním cílem je zmapovat podpůrné aspekty, které této adaptaci napomáhají, a aspekty, které jí naopak komplikují. Dalším cílem je zjistit, jak tato ztráta ovlivňuje jedince i jeho další život a popsat samotný proces ztráty dítěte. Teoretická část rigorózní práce se zaměřuje na téma ztráty blízké osoby a blíže popisuje specifika ztráty dítěte. Autorka pomocí dostupné literatury mapuje proces truchlení a jeho projevy. Vymezuje proměnné, které adaptaci na ztrátu dítěte ovlivňují, a zaměřuje se na souvislosti ztráty dítěte s komplikovaným truchlením. Zabývá se také dopady ztráty dítěte na jedince a případnými možnostmi intervence. Empirická část zjišťuje podpůrné aspekty, které přispívají ke zvládnutí této ztráty, a aspekty, které ji naopak znesnadňují. Zároveň mapuje samotný proces ztráty dítěte a její dopady na další život jedince. Zaměřuje se také na potřeby pozůstalých rodičů. Výzkumné šetření sestává z deseti individuálních hloubkových rozhovorů se ženami, které ztrátu dítěte prožily. Tyto rozhovory jsou podrobeny kvalitativní analýze metodou Interpretativní fenomenologické analýzy (IPA). Výzkumnou sondu doplňuje Škála přístupu k zármutku (AAG), jež znázorňuje míru vyrovnanosti se ztrátou....
|
host ::
RSS.